Zejména lesní zvěř způsobuje na vozech každoročně milionové škody. Bohužel však nejde jen o finance. Často je ohroženo také zdraví cestujících. A samozřejmě jsou ohrožena také samotná zvířata, která velmi často srážky nepřežijí. Proč jsou srážky se zvěří tak časté? Odpověď je jednoduchá. Divočáci nebo srnky velmi často migrují za potravou. Silnice jim v těchto přesunech překáží. Bohužel na migraci zvířat mají vliv také lidé. Tam, kde se objevují turisté, nechtějí být zvířata a tak se snaží přesunout někam, kde je větší klid. A i v takových případech jim mnohdy stojí v cestě silnice. A také řidiči, kteří ve většině případů nejsou na střet se zvěří připraveni.
Kdy jsou střety nejčastější?
Zvěř pochopitelně můžete srazit v kteroukoliv roční dobu. Nejrizikovější jsou však jarní a podzimní měsíce. Souvisí to pochopitelně s pářením a rozmnožováním zvěře. Nejčastější střety se zvěří jsou tak podle statistik v květnu a v listopadu. Zvěř je aktivní zejména za rozbřesku a také za soumraku. Přesněji je nejpravděpodobnější setkání se zvěří mezi pátou a sedmou ráno a osmnáctou a jednadvacátou hodinou večer. Bohužel jde shodou okolností také o čas, kdy se na silnicích pohybuje nejvíce aut. Ráno totiž lidé jezdí za prací a večer se vrací domů ke svým rodinám.
Lze střetů zabránit?
Pochopitelně nelze zcela zabránit střetům se zvěří. Je však dobré alespoň riziko střetu minimalizovat. Řidiči by proto v nebezpečných úsecích měli snížit rychlost. Pomoci může také troubení, kterým zvířata vylekáte. Často je možné spatřit záblesky očí zvěře dříve, než samotné zvíře. Myslete na to, že dálková světla mohou zvířata vyděsit a oslnit. Zvěř pak bude dezorientovaná. Mnohem lepší je proto světla ztlumit na potkávací.
Důležité je zachovat chladnou hlavu a chovat se pokud možno racionálně. Zmatkovat se nevyplácí. Nikdy není vhodné strhnout volant. Možná tím ušetříte zvíře. Ale vy byste mohli dopadnout mnohem hůře než ve chvíli, kdy zvěř srazíte. Policisté proto doporučují pouze brzdit a volantem jen korigovat směr. Pokud se tím budete řídit, pravděpodobně budete jako řidiči bráni jako nevinní. V takové chvíli máte právo uplatnit připojištění, které kryje kolize se zvěří.
Co dělat po srážce se zvěří
Nejprve je samozřejmě podstatně ověřit si, zda jsou všichni vaši spolucestující v pořádku. V případě nutnosti zavolejte záchrannou službu. Poté je důležité ověřit, zda vám od zvířete nehrozí žádné nebezpečí. Pokud vyhodnotíte, že je zvíře nebezpečné, zůstaňte pokud možno v bezpečí vozidla. Jestliže nebezpečí nehrozí, je na čase zajistit své spolucestující a místo nehody.
Spolucestující by ideálně měli místo nehody opustit a schovat se na bezpečné místo u krajnice nebo za svodidly. Vy mezitím musíte zapnout výstražná světla, obléknout si reflexní vestu a dát na silnici výstražný trojúhelník.
Když je zajištěné zdraví všech cestujících i místo nehody, je na čase zavolat policii. Ta zdokumentuje místo nehody a přivolá na místo také uživatele honitby. Jestliže je vlivem srážky vaše auto nepojízdné, bude třeba také zavolat asistenční službu vaší pojišťovny a škodu neprodleně nahlásit. Vhodné je místo nehody ještě před příjezdem policie zdokumentovat také osobně. Fotografie se vám budou hodit pro pojišťovnu. Myslete však na to, že jste stále účastníkem silničního provozu. Buďte proto při pořizování snímků opatrní.
Je dobré se připojistit
Klasické povinné ručení se obvykle na srážku se zvířetem nevztahuje. Jestliže chcete mít jistotu, že nepřijdete o peníze, je potřeba si připlatit připojištění střetu se zvěří. Jedině tak budete mít jistotu, že vám pojišťovna škodu proplatí. Doporučujeme se vždy dopodrobna seznámit s podmínkami připojištění i svého pojištění vozu. Některé pojistky totiž střet se zvěří obsahují. Pokud máte havarijní pojištění, mělo by myslet i na střet se zvěří. Dejte si však vždy pozor. Existují totiž dva typy pojistek. Jedna hradí škodu při střetu pouze se zvěří a druhá při střetu s jakýmkoliv zvířetem.
Co se rozumí zvěří podle zákona o myslivosti
Mezi zvěř patří: bobr evropský, kočka divoká, los evropský, medvěd hnědý, rys ostrovid, tchoř stepní, vlk euroasijský, vydra říční,čírka modrá, čírka obecná, havran polní, holub doupňák, jeřábek lesní , jestřáb lesní, káně lesní, káně rousná, kopřivka obecná, kormorán velký, koroptev polní, krahujec obecný, krkavec velký, křepelka polní, lžičák pestrý, moták pochop, poštolka obecná, racek chechtavý raroh velký, sluka lesní, sojka obecná, sokol stěhovavý, tetřev hlušec, tetřívek obecný, volavka popelavá, výr velký, daněk skvrnitý, jelen evropský, jelenec běloocasý, jezevec lesní, kamzík horský, koza bezoárová, králík divoký, kuna lesní, kuna skalní, liška obecná, muflon, prase divoké, sika Dybowského, sika japonský, srnec obecný, tchoř tmavý, zajíc polní, bažant královský, bažant obecný, hrdlička zahradní, holub hřivnáč, husa běločelá, husa polní, husa velká, kachna divoká, krocan divoký, lyska černá, orebice horská, perlička obecná, polák chocholačka, polák velký, straka obecná, špaček obecný, vrána obecná.
Jestliže tedy srazíte jiné zvíře a máte pojistku pouze na střet se zvěří, máte smůlu. Pravděpodobně si škodu budete muset uhradit sami. To nemusí být pravidlem. Jiná zvířata by vždy měla mít majitele. Pokud ho dohledáte, pak samozřejmě nese odpovědnost on. Je totiž povinný svá zvířata dostatečně zajistit a odpovídá za škody, které případně způsobí.